V pátek 20. února 2026 zemřel ve věku 88 let prof. PhDr. František Mezihorák, CSc., Dr. h. c., výrazná osobnost olomouckého akademického i kulturního života. Jeho životní cesta byla úzce spjata nejen s Univerzitou Palackého, ale také se Střední průmyslovou školou strojnickou v Olomouci, kde působil téměř dvě desetiletí.
Po nuceném odchodu z univerzity v roce 1969 – zapříčiněném jeho veřejným postojem během Pražského jara a odporem proti sovětské okupaci – našel nové profesní zázemí právě na SPŠS. Zde učil v letech 1970 až 1989 a podle dobových svědectví i pozdějších nekrologů patřil mezi pedagogy, kteří u studentů vzbuzovali respekt, zájem o společenské dění a úctu k pravdivému výkladu moderních dějin.
Jeho působení na průmyslové škole bylo v mnoha ohledech výjimečné – přestože prožíval dobu profesní izolace a byl zbaven možnosti vědecky publikovat, dokázal vytvářet podnětné prostředí pro mladé techniky. Nejen vyučoval, ale také vedl studenty k občanské angažovanosti a kritickému myšlení, což později potvrdili i jeho kolegové a bývalí žáci ve vzpomínkách na sociálních sítích.
Po roce 1989 se Mezihorák vrátil na Univerzitu Palackého, kde sehrál významnou roli v obnově akademického života, stal se děkanem Pedagogické fakulty a založil první katedru evropských studií v Československu. V politické rovině byl aktivní během sametové revoluce i později jako senátor. Je nositelem řady ocenění, včetně Ceny města Olomouce.
Odchod prof. Mezihoráka je velkou ztrátou nejen pro olomouckou univerzitu, ale také pro všechny, kteří jej poznali na SPŠS.